Kastrace, sterilizace
KASTRACE
Kastrace je poměrně citlivé téma, jak mezi veterináři, tak mezi majiteli psů se nachází její zastánci I odpůrci. Většina veterinárních lékařů se však ke kastraci, coby preventivnímu, případně léčebnému, zákroku přiklání a i dlouholeté výzkumy prokazují, že pozitiva kastrace mnohonásobně převyšují případná rizika.
I mezi majiteli psů a fen se v posledních letech kastrace stává stále běžnějším zákrokem. Souvisí to s vývojem společnosti a jejím zodpovědnějším přístupem ke zvířatům.
Základní důvody pro kastraci:
1. ZDRAVOTNÍ
Kastrace řeší některé zdravotní problémy, které mohou zásadně zkrátit život Vašeho psa nebo feny.
Studie ukazují, že 50% fen má ve vyšším věku zdravotní potíže s dělohou, či vaječníky.
U psů se jedná zhruba o stejné procento v oblasti onemocnění prostaty (rakovina, zvětšení prostaty a následné krvácení, inkontinence, rozšíření konečníku vyžadující složité operační zákroky apod.) a o něco nižší procento postihne (obzvlášť) ve vyšším věku rakovina varlat či perianálních žlázek. Detail. viz níže
2. POPULAČNĚ - REGULAČNÍ
Kastrace se stala základní metodou kontroly populace psů, jejichž počet již přerostl únosnou hranici v ČR a děnně jsou do útulků příjímány desítky nechtěných psů, štěňat i dospělých, které nezřídka tráví v útulku celý svůj život v kotci velikosti cca 2x3m, nikdy nepoznají teplo domova a mnohdy i předčasně umírají.
V útulcích v ČR je aktuálně okolo 12 tisíc psů a denně přibývají další, je jen otázkou času, kdy přístoupíme k utrácení neudaných psů, jak to mají např. na Slovensku.
Je třeba si uvědomit, že fena mívá obvykle mezi 3-8 štěňaty, nejsou však výjimkou ani vrhy 10 štěňat, výjimečně i více. Majitelé si všechna štěňata nechat nemohou a najít domovy všem štěňatům bývá nemožné a tak některá končí utracením nebo ukončením života méně humánním způsobem, jiná jsou vyhozena na ulici, další vyrůstají v naprosto nevyhovujících podmínkách po zoufalém udání nevhodným lidem.
Mnoho běžných lidí odmítá kastrace, protože jsou z jejich pohledu nepřirozené nebo dokonce týrání, ale je krátký jednorázový zákrok opravdu nepřirozený v porovnání se smrtí utopením, pomalým umíráním v popelnicích, na polích anebo mnoha letům strávených v útulkovém kotci? Více informací o počtech psů v útulcích a důvodech najdete ZDE (infografická prezentace).
_____________
Kastrace určitě není „všelék“ na všechny problémy se psem, ani problémy chování, ale v mnoha případech zvířeti i Vám ušetří mnohé starosti, případně mu i zachrání život. Ve srovnání s pozitivy, zejména zdravotními, jsou rizika spojená se zákrokem a případné (medikamentózně či jinak řešitelné) komplikace nízké.
RIZIKA - ZKUŠENOSTI S KASTRACÍ CCA 200 PSŮ A FEN V NAŠEM AZYLU:
- komplikace při operaci: 0 psů /všem psům před poperací necháváme udělat krevní rozbor, abychom se vyhnuli rizikům, striktně dodržujeme i další předoperační pokyny od lékaře/
- komplikace po operaci: 0 feny, 4 psi (samci) - lehké zduření a zatvrdnutí zbytkové krve v šourku /vyléčeno několikadenním mazáním ATB masti, případně ATB tablety/,
- inkontinence: i když se inkontinence uvádí jako riziko u fen, u nás jsme nezaznamenali ani v jednom případě u feny, ale lehká inkontinence u 1 samce (9-letý pitbul, kastrace nutná z důvodu výrazně zvětšené prostaty, která způsobovala perineální kýlu (hrozilo vyhřeznutí střeva), pes podstoupil oboustrannou operaci kýly a zároveň kastraci - komplikovaná operace několika orgánů naráz způsobila lehké poškození svěrače a pes při chůzi někdy "ukapavá" a projevuje se také lehčí únik moči ve spánku - pes je již 4 roky v novém domově, kde situaci řeší inkontinečními podložkami v pelíšku a vše je bez problémů)
- změny chování: 2 psi lehké zmírnění sexuálně dominantního chování
- občasné sklony k přibírání řešíme bezprostředním snížením krmné dávky a pohybem, což má vždy kýžený účinek
KASTRACE FEN:
Feny dospívají různě podle plemene. Také podle plemene hárají buď jednou nebo dvakrát do roka. Liší se i v počtech narozených štěňat. Proto se nedá říci že fena je dospělá v jednom roce, nebo v osmi měsících věku. Fena je dospělá po prvním hárání.
Kastrace feny je chirurgické odstranění vnitřních pohlavních orgánů.
Provádí se odstraněním vaječníků (ovariektomie) anebo vaječníků i dělohy zároveň (ovariohysterektomie), v poslední době se rozmáhá i laparoskopická možnost kastrace, která představuje minimální operační zásah a zajistí rychlejší zhojení.
Důvodem pro kastraci dfen jsou veškeré patologické stavy na vaječnících a děloze a jejich prevence, zastavení pohlavní aktivity, prevence nádorů mléčné žlázy, cukrovky, opakovaných falešných březostí (pseudogravidit), možných komplikací při porodu a také některé hormonálně podmíněné choroby.
Pozitivní zdravotní aspekty kastrace fen
Nádory mléčné žlázy
Nejvýznamnější skupinou nádorových onemocnění fen jsou nádory mléčné žlázy (ZDE článek z veteriny).
S každým háráním se zvyšuje počet nádorových buněk u feny v mléčné žláze. Mezi významné faktory pro jejich vznik a rozvoj patří hormony, které vznikají ve vaječnících (estrogeny, progesteron). Riziko se zvyšuje při používání některých léků na potlačení pohlavního cyklu a také při falešné březosti. Necelá polovina nádorů mléčné žlázy je zhoubných. Nejčastěji metastazují do mízních uzlin a plic, dále pak do jater, ledvin, srdce a kostí, kde už pak všechny pokusy o léčbu selhávají. I původně nezhoubné nádory se mohou časem zvrhnout ve zhoubné (právě působením hormonálních změn při každém hárání). Průměrný věk fen, u kterých se tyto novotvary vyskytují, je 6-8 let, ale výjimkou nejsou ani mladší fenky.
Navíc se tato rakovina dědí, fenky k tomu mají genetické vlohy od svých rodičů, tato rakovina je způsobená degenerací stejně jako jiné rakoviny u lidí, životem ve městě, karcinogeny, nevhodnou stravou, chemikáliemi a zářením se kterým se fena setkává.
Právě kastrace je možnou prevencí výskytu nádorů mléčné žlázy. Při odstranění vaječníků před prvním háráním je riziko vzniku těchto nádorů pouze 0,05%, po prvním hárání 8 % (studie v AJ ZDE). Při kastraci po dalších říjích je vliv na omezení výskytu nádorů tohoto typu již menší, ale stále významný.
Cukrovka (diabetes)
Cukrovka představuje nejčastější hormonální onemocnění fen. Způsobuje ho nedostatek inzulinu nebo jeho nízký účinek. Jedná se o nemoc zvířat středního a vyššího věku, přičemž feny jsou postiženy asi dvakrát častěji než psi. Hlavní funkcí inzulinu je ukládání a přeměna cukrů, bílkovin a tuků. Příznaky diabetu se vyvíjejí obvykle pozvolna. Dochází ke zvýšenému močení a žíznivosti. I přes dobrou chuť k příjmu krmiva zvíře hubne a postupně se objevuje celá řada zdravotních komplikací. Neléčená cukrovka vede nakonec k úhynu.
Příčin vzniku diabetu je několik. U fen jsou to především pohlavní hormony - gestageny (progesteron). Gestageny vznikají ve vaječnících a způsobují zvýšenou produkci růstového hormonu v mléčné žláze. Ten pak významně snižuje účinek inzulinu na glukózu. Slinivka břišní, kde se inzulin tvoří, musí výrazně zvýšit jeho produkci, aby se krevní cukr udržel na normální hladině. Takový stav nakonec může vést k úplnému vyčerpání a nevratnému poškození slinivky. Ta už není schopna inzulin tvořit, a je proto nutné ho každý den podávat formou podkožních injekcí. Exogenní (do těla dodané) gestageny používané např. v preparátech na potlačení hárání jsou z hlediska vzniku cukrovky (ale i hnisavého zánětu dělohy anebo nádorů mléčné žlázy) vysoce rizikové a jsou poměrně častou příčinou uměle způsobeného diabetu.
Kastrace patří u fen k významným preventivním opatřením vzniku cukrovky. Pokud se diabetes objeví v období po hárání a příznaky netrvají déle než tři týdny, může být kastrace i jediným terapeutickým zákrokem bez nutnosti celoživotního podávání inzulinu.
Hnisavý zánět dělohy (pyometra)
Nejčastějším onemocněním pohlavního systému starších nekastrovaných fen je hnisavý zánět dělohy - pyometra. Veterinární statistiky uvádí, že se jedná o závažnou a často smrtelnou zdravotní komplikaci, která postihne 25% fen v produktivním věku, tzn. každá ČTVRTÁ fena je ohrožena pyometrou. Jedná se o problém především fen starších 5 let, ale někdy se s ním setkáváme i u fen mladých. Kastrací v mladém věku dosáhneme snížení tohoto rizika až o 90%.
Při hnisavém zánětu dělohy dochází k naplnění hnisem dělohy. Jedná se o uzavřený zánět, se kterým se tělo může vypořádat jen těžko. Dá se to poznat, až když je většinou pozdě. Fena dostane horečku, přestane jíst a pít, rychle kolabuje. Je nutná okamžitá operace, kdy se je nutno celou dělohu odstranit, přičemž operace v takto oslabeném stavu bývá příčinou častého úhynu zvířete (Narkóza, pooperační komplikace, dlouhodobá antibiotika, infuze, a vzhledem k zánětu uvnitř těla se můžeme obávat poškození ledvin, jater, kloubů).
Pyometra zpravidla vzniká 1-3 měsíce po hárání. Vlivem pohlavních hormonů (estrogeny, progesteron) dochází k nadměrnému zmnožení a stimulaci děložních žlázek, jejichž hlenovitý výtok se v děloze hromadí. Hlen je ideálním prostředím pro bakterie, jež se v děloze v určitém množství vyskytují přirozeně, dochází k jejich přemnožení a výtok se mění v hnis. Vznikající toxiny se z děložního obsahu vstřebávají do krve a vyvolávají celkovou otravu organismu. Při oddalování hárání nebo přerušení březosti je mechanismus obdobný.
Protože feny kastrujeme, u nás jsme se s pyometrou setkali jen jednou a to u 6 leté kříženky NO a bulteriéra, u které se rozviul zánět brzy po příchodu k nám, než jsme stihli kastraci. Brita přežila jen zázrakem, náklady na 2 náročné operace nás vyšly na cca 45 tisíc. Více info ZDE. Další případ se stal letos (2015) u další feny, u které se projevil začínající zánět dělohy dřív, než byla objednána na standardní kastraci.
Cysty a nádory dělohy a vaječníků
se vyskytují po 3. roce života feny u zhruba 60% fen, nádory vaječníků jsou obvykle vysoce smrtelné. Kastrací před prvním háráním lze snížit riziko rakoviny vaječníků až o 99%, i při kastraci po dalších háráních je však snížení rizika tohoto druhu zhoubné choroby velmi vysoké.
Falešná březost
Nebřezí feny mohou v období 2-8 týdnů po hárání vykazovat různě intenzivní příznaky březosti a porodu. "Faleška" trvá cca 3 týdny a ěkdy bývá tak závažná, že je nutné feně podávat léky s vážnými vedlejími účinky. Ve většině případů dochází ke zvětšení mléčné žlázy a produkci mléka (laktace) a také k celkovým projevům březosti (zvýšení žravosti, změna chování, zvětšování objemu břicha, připravování hnízda pro mláďata). Někdy je dokonce patrná imitace porodu. Nebezpečím je hlavně intenzivní laktace, kdy hrozí zadržení mléka a následný nebezpečný zánět mléčné žlázy.
Při opakujících se potížích s nepravou březostí se u starších a nechovných fen doporučuje vždy kastrace.
Hormonální disbalance (nerovnováha)
Některá onemocnění přímo souvisejí s hormony produkovanými vaječníky. K nejčastějším příznakům nerovnováhy samičích pohlavních hormonů patří různé kožní potíže. Těmi jsou vypadávání chlupů, zvýšené množství pigmentu na některých místech kůže, zeslabení kůže a sekundární bakteriální infekce. Při nadbytku estrogenů z ovariálních cyst nebo nádorů může také docházet k poruchám pohlavního cyklu (prodloužené nebo permanentní hárání).
Terapie cyst na vaječnících se provádí buď hormonálními preparáty nebo chirurgickým odstraněním cyst, resp. vaječníků.
K možným následkům působení vaječníkových hormonů náleží též zmiňovaná cukrovka, ale i méně známé onemocnění akromegalie. Jedná se o problém fen různého věku. Vzniká podobně jako cukrovka nadprodukcí růstového hormonu v mléčné žláze, a to na základě vlivu pohlavních hormonů. Nadbytek růstového hormonu v tomto případě vede k otokům, zduřením měkkých tkání na hlavě, krku a zvětšování břicha. Zvířata se vyznačují hustou a nezvykle rychle rostoucí srstí a celou řadou dalších příznaků. Terapií volby je kastrace.
Zastavení pohlavní aktivity
Majitelé nekastrovaných fen se jednou či několikrát do roka potýkají s obdobím hárání, které s sebou přináší poševní výtoky, neposlušnost, útěky, riziko nežádoucího nakrytí, příp. následná falešná březost apod. Chovatel si pak často přeje potlačovat říji své feny hormonálními injekcemi (deriváty progesteronu) a tím si ušetřit starosti. Takovéto zásahy do organismu feny však představují vysoké riziko zdravotních komplikací (viz výše). Proto je v těchto případech lepší volbou fenu vykastrovat, anebo ji nechat hárat.
Rizika kastrace fen
Rizika spojená s narkózou
Kastrace feny je chirurgický zákrok a jako takový vyžaduje celkovou anestezii. Ta s sebou může nést určitá rizika, jejichž míra závisí na celkovém zdravotnímu stavu, na předoperační přípravě, na druhu použité anestezie a na kvalitě monitoringu pacienta během operace. Je logické, že narkóza u mladé zdravé feny bude bezpečnější, než u starého zvířete s pokročilou pyometrou. Vždy je vhodné provést předoperační vyšetření: To zahrnuje minimálně hematologickou a biochemickou analýzu krve, případně i RTG hrudníku a EKG. U zvířat ve špatném zdravotním stavu je před vlastní operací nezbytná stabilizace (infúzemi, příp. dalšími léky, včetně podání antibiotik). Vlastní volba anestetik významně ovlivňuje míru možných komplikací. Preferuje se inhalační anestezie (nejlépe směs kyslíku, rajského plynu a isofluranu, resp. sevofluranu). Narozdíl od nitrosvalových injekcí ji lze dobře regulovat a představuje podstatně menší rizika. Inhalační anestezie se dá nahradit celkovou nitrožilní anestezií (např. propofolem) za podmínky dostatečného přísunu medicinálního kyslíku k pacientovi.
Stejně důležitý jako výběr anestetika je i monitoring pacienta při narkóze. Vitální funkce se sledují jednak klinicky, a také pomocí elektronických přístrojů, jakými jsou pulzní oxymetr, elektrokardioskop, analyzátor dýchacích plynů, kapnometr/kapnograf, analyzátor acidobazické rovnováhy a krevních plynů atd. Využití těchto moderních prostředků (inhalační anestezie vedená isofluranem s kvalitním monitoringem) pak umožňuje bez komplikací, anebo s jejich časným a úspěšným řešením, přežít narkózu i pacientům v kritickém stavu, např. s prasklou dělohou při pyometře.
Močová inkontinence, hypoestrogenismus
Výskyt močové inkontinence u kastrovaných fen je dáván do souvislosti s poklesem produkce estrogenů. Incidence je vyšší u starších fen větších plemen a u obézních jedinců a i to pouze zhruba v 1%- 3% případů a nutno podotknout, že tato komplikace je velmi dobře ovlivnitelná podáváním šetrných přípravků na zvýšení svalového tonusu.
Hypoestrogenismus je vzácné onemocnění projevující se ztrátou srsti v okolí zevních genitálií a řitního otvoru s přechodem na boky a břicho. U dlouhosrstých fen pozorujeme absenci pesíků, takže postižená místa vyvolávají dojem štěněcí srsti.
Obezita
Vykastrovaná fena má nižší spotřebu energie, a proto nezměněné dávky krmiva po kastraci mohou vést k ukládání přebytečné energie ve formě tuku. Řešením je zvýšení fyzické aktivity, případně snížení dávek krmiva nebo podávání krmiva Light či přímo granule pro kastrované psy. Záleží jen na majiteli, zda fena po kastraci přibere nebo nikoli.
Rané pooperační komplikace
Ovariohysterektomie patří k náročnějším chirurgickým zákrokům v dutině břišní. Vyžaduje práci zkušeného týmu lékařů (hlavní chirurg, asistent, anesteziolog) a kvalitní materiální vybavení. Hlavními, byť váznými, pooperačními komplikacemi jsou infekce a krvácení. Rizika jejich vzniku je možné minimalizovat dodržováním standardních postupů, nicméně zcela vyloučit je nikdy nelze.
Osteosarkom
Někdy se uvádí jako riziko také osteosarkom, tedy zhoubný nádor kostní tkáně, toto riziko, i tak nízké, je však spojováno primárně s kastrací před dosažením pohlavní dospělosti, obzvlášť před 8 měsícem věku, která se v ČR neprovádí (je doménou USA, odkud studie zmiňující toto riziko, pochází).
__________________________
Vhodný věk ke kastraci feny
Je různými studiemi prokázáno, že při kastraci provedené ještě před prvním háráním, nebo mezi prvním a druhým háráním se značně snižuje výskyt tumorů na mléčné žláze, kastrace ve vyšším věku již nemá tento účinek. V zásadě lze fenu vykastrovat kdykoliv, nedoporučuje se zákrok provádět při právě probíhající říji, optimální je provést kastraci v nejdříve jeden měsíc po hárání a nejpozději jeden měsíc před očekávaným háráním
Závěr
Stejně jako v životě není nic jen černé a bílé, tak i v otázce kastrace fen nelze vyřknout jednoznačný závěr, že kastrací se vyřeší všechny možné zdravotní potíže, a to bez jakýchkoliv případných komplikací. Nicméně z mnoha spolehlivých studií je zřejmé, že u jedinců, u kterých není záměrem zachování plodnosti, pozitiva velkou měrou převažují nad negativy. Kastrace je prevencí výskytu některých závažných onemocnění a může významně prodloužit plnohodnotný život vašeho psího kamaráda.
KASTRACE PSŮ
Při chirurgické kastraci je samec zbaven orgánů (varlat), které produkují samčí pohlavní buňky. Varlata jsou kromě tvorby samčích pohlavních buněk, spermií, zodpovědná také za tvorbu samčího hormonu testosteronu, a tedy i za samčí sexuální chování. U vykastrovaných jedinců se již nevyskytuje pohlavní pud a chybí rozmnožovací schopnosti.
Proč kastrovat
Kastrace psů není mezi chovateli v České republice tak rozšířená jako kastrace fen. Dá se však doporučit u všech psů, se kterými se nepočítá v chovu. V USA je vykastrováno okolo 70 % fen a psů
Pozitivní zdravotní aspekty kastrace psů:
Onemocnění prostaty
Zhruba 60% psů je vystaveno riziku onemocnění prostaty. K onemocnění prostaty dochází pod vlivem samčích hormonů k často extrémnímu zvětšení žlázy ať už na základě špatného poměru samčích a samičích hormonů, zvýšeného počtu receptorů v prostatě pro testosteron či zvýšené citlivosti prostaty vůči samčím hormonům. Zvětšení prostaty způsobuje inkontineci (fekální i močovou), hrázkovou kýlu (rozšíření konečníku s vážnými komplikacemi), krvácení, problémy s vyprazdňováním a v neposlední řadě také zhoubnou rakovinu
Patologické změny na varlatech (rakovina varlat)
Rakovina varlat se vyskytuje zhruba u 40% psů. Tyto nádory se vyskytují nejčastěji u psů starších, zhruba kolem 9 let. U psa dojde ke zvětšení varlete a šourku. Dochází k hormonálním změnám, zvyšování estrogenů a jejich následkem k feminizaci zvířete. Kastrací se zamezí 100% případů tohoto onemocnění, jelikož při kastraci jsou varlata odstraněna.
Nádory perianálních žlázek
Perianální žlázky jsou uložené po obvodu rekta. U starších psů v závislosti na hormonálních změnách právě tyto žlázky často nádorově bují. Tyto typy nádorů často recidivují, vředovatí a krvácí.
Kastrací se riziko tohoto onemocnění sníží až o 70% !
Zamezení nežádoucího sexuálního chování
Útěky za hárajícími fenami, kopulační chování vůči „všemu živému“, nežádoucí krytí fen bývají noční můrou majitelů nekastrovaných psů. Kastrací lze odstranit všechny tyto nežádoucí projevy.
Ovlivnění dominantního nebo agresivního chování vůči psům
Kastrace je často doporučována u psů z důvodu omezení dominantního chování a zmírnění agrese.
Dominantní chování je často sexuálního/hormonálního původu a u některých jedinců může být až nebezpečné, jak vůči ostatním zvířatům, tak samotnému majiteli. Kastrací se snižuje potřeba dominatního chování, uvádí se postupný útlum u 70-80ti % kastrovaných psů.
Rizika spojená s kastrací psa
Kastrace probíhá v naprosté většině případů bez problémů a psi ji snášejí velmi dobře. Jde však o chirurgický zákrok, který má i svá rizika. Především je to riziko narkózy, proto je vhodné provést řádné předoperační vyšetření. Důležitý je výběr anestetika i monitoring pacienta při narkóze.
Mezi nejběžnější komplikace při kastraci patří krvácení v místě operační rány a zduření šourku. Ke zduření šourku dochází relativně často, jelikož po odstranění varlat v šourku zůstává volný prostor, který se může snadno vyplnit krví, ranným sekretem nebo zánětlivým exsudátem. V těchto případech je třeba navštívit veterinárního lékaře, aby zhodnotil situaci a případně navrhl další řešení.
U kastrovaných psů se také může vzácně objevit inkontinence moči.
I u psů (zejména velkých plemen) se zmiňuje zvýšené riziko osteosarkomu, pokud je kastrace provedena před dosažením pohlavní dospělost, zvláště před věkem 1 roku. Jak zmiňujeme výše u fen, v ČR se tyto kastrace v mladém věku neprovádí, proto se standardně mezi riziky osteosarkom v souvislosti s kastrací nezmiňuje.
__________________
Vhodný věk ke kastraci psa
Kastraci psa lze provést kdykoliv, v případě kastrace z preventivních důvodů by měl být pejsek pohlavně dospělý, u menších plemen alespoň 1 rok starý, u velkých plemen 18-24 měsíců. U nás není zvykem kastrovat zvířata v mladším věku, ale např. ve Velké Británii je obvyklé kastrovat štěňata ve věku 6-12 týdnů. Psi si zachovávají juvenilní (nedospělý) vzhled a štěněcí chování, kdy u psa nedochází k projevům dominance ani v rámci rodiny, ani vůči ostatním zvířatům.
_________________________________________________________________________________________
HLAVNÍ MÝTY SPOJENÉ S KASTRACÍ aneb ZBYTEČNÉ STRAŠÁKY
1. FENA MUSÍ MÍT ASPOŇ JEDNOU ŠTĚŇATA
To je „poudačka“ stará spousty let. Každý odborník potvrdí, že co do pozitivních účinků na zdraví nebo psychiku feny štěňata nemají vliv. Naopak, větší množství štěňat může mít na zdraví feny vliv negativní.
2. PES / FENA PO KASTRACI ZLENIVÍ A ZTLOUSTNE
Reakce psa / feny na kastraci je vždy individuální, stejně jako u člověka na jakoukoli operaci. Rozhodně se nedá plošně tvrdit, že pes po kastraci zaručeně ztloustne. V útulku jsme se setkali s desítkami psů, u nichž se váha ani fyzická aktivita nijak nezměnila. Jiní mají tendenci lehce přibírat na váze, avšak to se dá snadno regulovat úpravou aktivity a zejména množství podávané stravy anebo podáváním granulí pro zvířata po kastraci. Případné navýšení váhy je z rizik kastrace to nejsnáze zvladatelné.
3. PSOVI / FENĚ SE PO KASTRACI ZÁSADNĚ ZMĚNÍ CHOVÁNÍ – bude z něho jiný pes
To je opět jeden z démonizujících argumentů proti kastraci. V útulku jsme za dobu svého působení nechali provést přes dvě stě kastrací psů i fen v různém věku. Se všemi psy po kastraci trávíme mnoho dní, týdnů i měsíců na to, abychom dokázali změnu identifikovat, kdyby nastala.
Ani u jediného psa ani feny jsme se nikdy nesetkali se zásadní změnou v chování. Na základě mnohonásobných zkušeností se proti tomuto mýtu zvláště ohrazujeme. Pokud ke změnám v chování dochází (snad kromě různě intenzivních změn sexuálně -domintaního chování u psů či falešné březosti u fen), nejsou nijak zásadní a určitě neplatí "strašáky" o tom, že vás pes po kastraci ani nepozná anebo podobné nesmysly.
4. PES / FENA SE PO KASTRACI BUDE POMOČOVAT
Tento problém v se v mizivém procentu případů (kolem 1- 3%) vyskytuje, častěji u fen než u psů. Zpravidla se však nejedná o absolutní ztrátu kontroly nad močovým měchýřem, ale o občasné „učůrávání“, například ve spánku apod. I tyto problémy se dají s úspěchem zvládat pomocí šetrné medikace a dobré výsledky existují i u homeopatik a bylin (např. homeo sepia, acalcarea fluorica, causticum a kolagen, případně jeřábem či rozchodnicí).
V útulku jsme se s lehko formu inkontinence po kastraci setkali pouze v 1 případě, pes-samec je již 4 roky v adopci bez problémů.
_____________________________________________________________________________________
CO NA TO VETERINÁŘI
- odkazy na veterinární weby, kde najdete pohled lékařů:
https://www.familyvet.cz/ckfinder/userfiles/files/kastrace-ano_-ci-ne.pdf (detailní, vyvážený článek)
https://www.bonavet.cz/clanky/zdravotni-aspekty-kastrace-fen.html
www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/811/kastrace-psa
https://www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/810/kastrace-feny
https://www.veterina-mi-vet.cz/pages/oblasti_pece/prevence/kastrace.htm
https://www.veterinahb.cz/kastrace-psa-feny/
https://www.bonavet.cz/clanky/omyly-a-myty-o-zdravi-psu-a-kocek.html
https://www.ivis.org/proceedings/iscfr/2012/74.pdf?LA=1
https://www.acvs.org/small-animal/mammary-tumors
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5217653/
K dispozici na internetu je také mnoho odborných studií, ty jsou ale především v angličtině, protože kastrace mají v zahraničí mnohem delší historii a provádí se ve výrazně vyšším počtu, tudíž je k dispozici více "čísel" a výsledků výzkumů.
______________________________________________________________________________________
STERILIZACE
- je variantou pro chovatele, kterým se kastrace zdá příliš drastická, ale přesto chtějí zodpovědně bránit oplodnění feny psem
- nemá zdravotní účinky, nemocem pohlavních orgánů tedy nezabrání, má pouze regulačně – populační
- provádí se zejména u samců, ale ani u nich není častým zákrokem, právě proto, že nezabraňuje zdravotním komplikacím, kvůli nimž zejména se kastrace provádějí
- zvířatům je zachována produkce hormonů a pohlavní aktivita, ale nemůže dojít k oplodnění a k březosti, psi mají nadále zájem o feny, feny hárají
- Na rozdíl od kastrace je sterilizace vratná nebo časově omezená
KLASICKÁ STERILIZACE
- chirurgické přerušení (podvázání) chámovodu u psa nebo vejcovodu u feny (pes/fena musí podstoupit operaci)
CHEMICKÁ STERILIZACE
- Provádí se zejména u psů - samců, u fen vyvolává říji a cysty na vaječníkách
- pomocí přípravku s názvem Suprelorin. Suprelorin je podkožní implantát, jehož aplikace je jednoduchá a bolestivostí se rovná aplikaci čipu. Látka působí na úrovni mozkových centr a přerušuje komunikaci mezi mozkovým centrem a vlastními pohlavními orgány. Pohlavní orgány jsou tedy zjednodušeně řečeno „odstřiženy od centrálního řízení“ a tělo se začne chovat, jako by tam vůbec nebyly. Po vstřebání implantátu se postupně receptory uvolní a činnost pohlavních orgánů se obnoví.
- délka účinku je zhruba 6 měsíců, úplné neplodnosti by mělo být dosaženo nejpozději do 6 týdnů, tzn. prvních 6 týdnů po zavedení by neměl být pes v kontaktu s hárající fenou, mohlo by dojít k nežádoucímu nakrytí.